Přezkumné řízení podle správního řádu k opatřením obecné povahy

Klíčová slova: opatření obecné povahy, občanský správní řád, přezkumné řízení, účastníci řízení

Abstrakt: Podstatným znakem opatření obecné povahy jako formy činnosti veřejné správy je, že v konkrétní věci závazně neupravuje právní poměry individuálně určených osob, ale osob vymezených druhově. Není-li opatření obecné povahy určeno individuálně určenému okruhu osob, neexistuje okruh osob, se kterými by mohlo být jednáno při tvorbě opatření jako s účastníky. Postup správních orgánů směřující k vydání opatření obecné povahy proto nelze chápat jako řízení v procesním smyslu slova, neboť za základní znak každého právního procesu lze považovat, že v něm vedle subjektu, kterému přísluší autoritativně rozhodovat, jsou osoby, jichž se týkají nebo mohou týkat účinky vydaných rozhodnutí, a kterým jsou dána procesní práva a povinnosti. Článek je zaměřen na specifika postupu nápravy nezákonných opatření obecné povahy v rámci přezkumného řízení podle správního řádu, při němž má nadřízený správní orgán pravomoc zrušit nezákonná opatření obecné povahy. Přezkumné řízení ve vztahu k opatření obecné povahy je dozorčím postupem, přezkoumává se při něm ovšem jiná forma činnosti správního orgánu, nikoli rozhodnutí (správní akt), ale opatření, které nebylo výsledkem správního řízení. Obecně je přezkumné řízení, jehož předmětem je opatření obecné povahy, postupem bez účastníků, který sám o sobě není správním řízením. Specifický případ představuje přezkumné řízení ve vztahu k opatřením obecné povahy, která vydávají územní samosprávné celky v souvislosti s realizací svého ústavního práva na územní samosprávu. Článek reaguje na aktuální judikaturu Nejvyššího správního soudu, která se zabývá procesními právy obcí v případech, kdy je v přezkumném řízení posuzován soulad územních plánů obcí. Právní úprava přezkumného řízení ve vztahu k opatřením obecné povahy je velmi strohá, správní orgány při přezkumném řízení mají přiměřeně užívat ustanovení správního řádu o správním řízení. Článek poukazuje na podstatné odlišnosti správního řízení, které je vedeno s konkrétními osobami jako s účastníky, od postupu přezkoumávání opatření obecné povahy, při němž žádné konkrétní osoby procesní práva účastníka nemají.