Empirický právní výzkum, jeho silné a slabé stránky a jeho postavení v rámci právní vědy

DOI: https://doi.org/10.71372/MFAP4643

Klíčová slova: Právní věda; empirická právní studie; metodologie; kvantitativní; kvalitativní

Abstrakt: Článek se zabývá postavením empirického právního výzkumu v rámci právní vědy a analyzuje jeho silné a slabé stránky. Článek nejprve představuje tříúrovňový model práva (účel – právní norma – praxe), který slouží jako základní rámec pro zařazení různých výzkumných přístupů v právní vědě. Na tomto základě argumentuje, že empirický výzkum zkoumající provázanost mezi právními normami a praxí (či účelem) představuje integrální součást právní vědy, a nikoli doplněk či mezioborový přesah. Článek dále vymezuje, co by mělo být považováno za empirický právní výzkum, a vymezuje jeho prostor vůči jiným společenskovědním oborům. Věnuje se přínosům tohoto přístupu – včetně schopnosti ověřovat fungování právních mechanismů, testovat doktrinální hypotézy a přispívat k formulaci účinnějších právních řešení. Zároveň však upozorňuje na jeho limity, zejména pokud jde o zobecnitelnost, metodologickou náročnost a riziko marginalizace bez institucionální podpory. V závěru článek formuluje návrhy, jak systematicky rozvíjet empirický právní výzkum na právnických fakultách včetně potřebné spolupráce s doktrinálními právníky.

Dostupné v ASPI Stáhnout