Konflikty právních principů v rámci DCFR

Klíčová slova: DCFR, principy, smlouva, svoboda, zásady;

Abstrakt: Právní principy lze označit za abstraktní právní pravidla, která přímo neurčují, jaké chování má být nebo jaké chování je dovoleno, přispívají však k řešení právních vztahů, především těch, jejichž posouzení spočívá na hodnocení či na uvážení. Jako metanormativní východiska představují základní regulativní ideje, přičemž vyjadřují hodnotový (nebo morální) obsah, který se pojí k základní ideji práva. Právními principy stanovené podmínky, za nichž mají nastat právní následky, jsou stanoveny obecněji, či mnohem méně určitě, než je tomu u právní normy. Podle Ronalda Dworkina je rozdíl mezi právními principy a právními normami logický: neuplatní se u nich logický argument vyloučení třetího (norma buď platí, nebo ne, nic mezi tím není), ale jejich platnost má různou intenzitu. Návrh společného referenčního rámce (DCFR) je akademickým nepolitickým souborem pravidel smluvního práva, který měl být podkladem pro „politický“ referenční rámec (CFR), který jakožto soubor unijních pravidel smluvního práva, měl být následně přijat jako oficiální právní předpis Unie. V rámci pravidel návrhu referenčního rámce (DCFR) autoři nedávají návod, jakým způsobem postupovat při vzájemném konfliktu jednotlivých principů svého návrhu. Následující článek se zabývá otázkou, jakým způsobem byly vyřešeny vzájemné konflikty právních principů v rámci návrhu společného referenčního rámce (DCFR). Na straně druhé si však lze klást otázku, jakým způsobem mají být jednotlivá pravidla DCFR v případě konfliktů jednotlivých principů vykládána. Tyto otázky je předmětem následujících vysvětlení.