Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 19/08, č. 446/2008 Sb., poprvé rozhodoval o souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem. Ačkoli hlavní význam nálezu je v obsahovém přezkumu Lisabonské smlouvy, přece jen přináší podstatné závěry i pro další řízení o ústavnosti mezinárodních smluv. Předně Ústavní soud požaduje, aby případný navrhovatel zpochybňoval ústavnost jednotlivých ustanovení mezinárodní smlouvy a prezentoval argumenty pro toto zpochybnění. Soud bude přezkoumávat jen ta ustanovení smlouvy, která byla navrhovatelem výslovně a argumentovaně zpochybněna. Tím se otevírá prostor pro možnost vícečetného rozhodování Ústavního soudu o jedné a téže mezinárodní smlouvě; překážka rei iudicatae se omezuje jen na nové projednání již přezkoumaných ustanovení smlouvy. Ústavní soud je připraven přezkoumávat soulad mezinárodních smluv podle čl. 10a Ústavy s celým ústavním pořádkem a nejen s materiálním ohniskem ústavy (jehož obsah poprvé naznačuje), to však bude hrát při přezkumu stěžejní roli.

Zemánek J.: Přezkum ústavnosti Lisabonské smlouvy: obsahové otázky

Ústavní soud ČR se vůbec poprvé zabýval přezkumem souladu mezinárodní smlouvy s českým ústavním pořádkem před její ratifikací podle čl. 87 odst. 2 Ústavy (Pl. ÚS 19/08, č. 446/2008 Sb.), a to z podnětu skupiny senátorů, kteří kladným výsledkem tohoto řízení podmínili svůj souhlas. Výrok byl jednoznačně pozitivní. V odůvodnění rozsudku se soud přiklonil k moderní definici státní svrchovanosti, neshledal protiústavním zpřesnění dělby pravomocí mezi EU a členskými státy, tzv. přechodové klauzule (passerelle) pro příští zjednodušené změny Smluv doporučil zvýšené pozornosti českého Parlamentu a Listinu základních práv EU prohlásil za slučitelnou s domácím ústavním standardem.

Neubauer J.: Sankce za nerespektování rozsudku ESD o porušení práva ES

Článek se zabývá analýzou institutu řízení pro porušení Smlouvy o založení ES (SES), kterým je zajišťováno řádné dodržování komunitárního práva. Nejprve je stručně popsán průběh řízení od fáze formálního upozornění až po následné řízení pro nerespektování předchozího rozsudku Evropského soudního dvora (ESD). Dále se příspěvek zaměřuje zejména na finální fázi tohoto řízení a to na rozsudek dle čl. 228 SES pro nerespektování předchozího rozhodnutí ESD. V rámci analýzy dotčené judikatury ESD je zkoumána především výše a druh uložené sankce. Výpočet výše paušální pokuty a penále je rozebrán na základě dotčeného sdělení Komise. V následující pasáži jsou popsány konkrétní rozsudky ESD včetně jejich skutkového stavu a výše případné uložené sankce. Závěrem jsou uvedeny možné změny, jež by v uvedené proceduře přinesla Lisabonská smlouva.

Svoboda K.: Obnova řízení, v němž nebylo rozhodnuto na základě dokazovní.

České soudy čím dál častěji rozhodují nikoli na základě faktů, které zjistily skrze dokazování, ale na základě shodných tvrzení účastníků, skutkových domněnek nebo fikcí. Tuto tendenci posílila tzv. souhrnná novela občanského soudního řádu č. 7/2009 Sb., která podstatně zúžila časový prostor, během něhož účastníci mohou do řízení vnášet skutečnosti a důkazy. Institut obnovy řízení však stále počítá s tím, že prakticky veškeré skutkové poznatky naše soudy získávají cestou dokazování. Tento nedostatek lze překlenout novelizací procesních předpisů, která by upravila pravidla, při jejichž splnění lze obnovit i takové řízení, při němž soud získal podstatné skutkové poznatky jinak, než dokazováním.

Vyhledávání

Pro předplatitele

Pro editory

přihlásit

Inzerce

suchnova@wkcr.cz

WebHosting Rozhled